Památky Vranova nad Dyjí

Zámek Vranov nad Dyjí

Zámek Vranov nad Dyjí ležící na jižní hranici českého státu asi 110 km od Vídně patří k nejpozoruhodnějším světským stavbám středoevropského baroka. Vznikl přestavbou ze zeměpanského románskogotického hradu, který je poprvé připomínaný k roku 1100. Současnou podobu mu vtiskli po ničivém požáru v roce 1665 hrabata Althannové. Ti na sklonku 17. století - podle projektu proslulého dvorního architekta Jana Bernarda Fischera z Erlachu - nejdříve postavili a vyzdobili impozantní sál předků, dominující zdejší členité krajině a výtvarně umocňující její osobitý půvab. Vzápětí vybudovali zámeckou kapli Nejsvětější Trojice jako jeho ideovou protiváhu. V 18. století pak přestavbu dovršili obytnými budovami čestného dvora. Zámek po nich získali polští Mniszkové, kteří přivedli k nebývalému rozkvětu proslulý vranovský závod na výrobu kameniny a porcelánu.
Další informace naleznete na oficiálních stránkách.

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel je největší a umělecko historicky nejvýznamnější vranovskou církevní památkou. Postaven byl již v první polovině 13. století, v gotice zaklenut a rozšířen o dnešní sakristii. Po vypálení a vydrancování Vranova Švédy v roce 1645 došlo k jeho postupné přestavbě v barokním duchu, o kterou se kolem roku 1685 a po celé 18. století zasloužili patronové farnosti hrabata z Althannu. Z bohatého vybavení interiéru kostela zaujme mimo jiné románsko - gotická křtitelnice, sochy sv. Máří Magdaleny a sv. Petra z doby kolem roku 1770, dále postranní rokokový oltář z druhé třetiny 18. století s obrazem sv. Jana Nepomuckého z okruhu F. A. Maulbertsche nebo dva barokní obrazy z první třetiny 18. století.

Kaple sv.Ondřeje

Kapli, kterou tvoří rotunda s apsidou zaklenutá kupolí, je pozdně románskou stavbou z první poloviny 13. století. Barokní doba vtiskla asi v polovině 18. století svou podobu do její fasády s malbou Kristovy tváře na tzv. Veroničině roušce. V podzemním podlaží stavby, do kterého je dnes vstup zazděn a zasypán, je autentická kostnice zaplněná v několika vrstvách lebkami. V okolí kaple se dříve rozkládal hřbitov, v němž se přestalo pohřbívat někdy na přelomu 19. a 20. století.

Kaple Panny Marie Ochranitelky

Nachází se lese za statkem v blízkosti tzv. hraběnčiny louky. Založena v devadesátých letech 18. století Josefem Hilgartnerem z Lilienbornu jako chrámek zasvěcený antické bohyni Dianě (Dianatempel) - jeho interiér zdobily sochy postav z antického bájesloví. Helenou z Mniszku byla kaple nově vybavena a zasvěcena Panně Marii (Maria Schutz) někdy v druhé čtvrtině 19. století. Památka pozdně klasicizujícího výrazu a formy.

Mniszkův kříž

Mniszkův kříž umístěný na tzv. Křížovém vrchu, pochází z doby krátce po roce 1847. Nechala ho na počest svého zesnulého manžela Stanislava postavit majitelka zámku Helena z Mniszku, a to na místě, které si oblíbil a kam rád chodíval. Svědčí o tom polsko německý nápis na litinové desce zabudované do zděné podnože kříže: "Žena nejlepšímu z mužů, děti nejlaskavějšímu z otců. Na památku Jeho Excellence hraběte Stanislava z Mniszku." Tato zajímavá regionální památka je součástí místní turistické stezky Karla Claryho.

Claryho kříž

Claryho kříž je krajinnou dominantou vyrobenou z blanenské litiny a postavenou v lese nad dnešní přehradní hrází. U jeho paty je na desce německý nápis: "Na památku mého přítele knížete Karla Claryho - 1831". Monument zřídil majitel panství a zámku polský hrabě Stanislav Mniszek poté, co se při návštěvě Vranova během cholerové epidemie nakazil a krátce potom i zemřel jeho dlouholetý druh - spisovatel, malíř a humanista Karel Clary.

Morový sloup

Morový sloup na náměstí je hodnotnou barokní památkou postavenou v roce 1713 majitelem panství hrabětem Michalem Heřmanem Althannem. Připomíná dramatickou epidemii tzv. černé smrti decimující Vranov v roce 1680, kdy na ni zemřelo 81 obyvatel městečka. Na jeho vrcholu stojí na zeměkouli Panna Marie Neposkvrněná, pod níž umístili autoři tohoto uměleckého díla čtyři morové patrony - sv. Rocha se psem, sv. Floriana ulévajícího z vědra vodu, sv. Šebestiána s šípy zabodnutými do hrudi a sv. Jana Nepomuckého držícího krucifix.

Felicitina studánka

Felicitina studánka byla postavena v roce 1806 na úpatí braitavského vrchu pod zámkem Vranov nad Dyjí, u vstupu do tzv. Felicitina údolí. Její stěny zdobí reliéfní barevná vegetace z pískovce. Ve středu interiéru, zaklenutého kupolí s kazetováním, je nádržka, do níž je přiváděna voda z horní části přilehé stráně. Nad fasádním průčelím s umělecky hodnotným vlysem tančících nymf je v trojúhelníkovém štítě německý nápis: "Felicie hraběnka z Mniszku zřídila a věnovala tuto studánku unaveným poutníkům k osvěžení a svému milému údolí pro okrasu". Památka je součástí místní turistické stezky Heleny Mniszkové.

Lusthaus

Lusthaus (lovecký letohrádek na Braitavě, těsně u státních hranic) – postaven během léta 1780 za vlády posledního vranovského Althanna Michala Josefa, a to na půdorysu nepravidelného šestiúhelníku jako dvojpodlažní architektura – v pozdně barokním, ale zčásti již klasicizujícím duchu. Přízemí sloužilo jako přípravna jídel a odkladiště zvěřiny a šatstva, místnost v patře, prosvětlená řadou velkých oken, byla určena k hostinám a vůbec ke společenským účelům. Z leto- hrádku, který byl koncipován i jako vyhlídka, bylo možno dříve, do doby, než průseky, průhledy a komunikační osy lesoparku zarostly lesem, spatřit zámeckou vedutu. Památka je dnes ve správě Národního parku Podyjí, je opravena a slouží k příležitostným jednáním a k reprezentačním účelům.

Vranovská přehrada

Vranovská přehrada je největší vodní nádrží na Dyji. Přehradní zeď o délce 292 m a šířce 60 m byla postavena podle švýcarského projektu v letech 1930 až 1933. Na pravém břehu je dosud v provozu elektrárna se třemi turbínami. Svého času byla největší údolní přehradou v Československu s délkou jezera přes 30km, která dosahuje až k obci Podhradí nad Dyjí. Dnes tvoří Vranovské přehrada především vyhlášenou rekreační oblast. Údolní nádrž, tradičně nazývaná „Moravský Jadran“, patří mezi nejteplejší přehrady v republice.

Pohraniční opevnění

V letech 1935 až 1938 vznikl na hranicích republiky mohutný řetězec bojových železobetonových pevnůstek - tzv. řopíků, a to jako do hloubky členěný obranný systém s převládající možností bočních paleb. Celkem 19 bunkrů v strategicky důležitém Vranově se dochovalo v úplnosti. Jsou nepřehlédnutelným krajinotvorným prvkem a mají jednotlivě, a zejména jako soubor charakter unikátní technické památky. Linie začíná těsně pod zámkem a pokračuje pak podél silnice k budovám bývalého statku a od něho přes Junácké údolí k přehradní hrázi.